Poslední výprava letošního roku. Konečně pod stany! Tedy úplně pod stany ne, protože jsme si je nevzali, ale prostě do přírody! A to do té nejlepší. Do Krkonoš, do KRNAPu!
V pátek jsme dojeli do Harrachova, a ještě chvíli šlapali s batohy až do výšky 800 m.n.m, kde jsme měli zázemí. Většina z nás spala pod širákem, jen pár strašpytliň se uchýlilo k spánku na půdičce bývalé maštale. Kde se stejně bály – pavouků!
V sobotu jsme si dali vynikající „uzený“ čaj, připravený na ohni a vyrazili na dlouhý výlet na vrcholky Krkonoš. Šli jsme cestou, necestou až na Dvoračky, Růženčinu zahrádku, Harrachovy kameny (1421 m.n.m.), k mohyle Hanče a Vrbaty, okolo Pančavského vodopádu skoro až k Labské boudě, a pak co nejkratší cestou zpátky do domů. Po vyčerpávající dlouhé procházce jsme si na ohni připravili chilli con carne s chlebem, a už jen seděli u ohně, zpívali a povídali. A pak už jen spát na půdičku, všichni, protože trochu poprchávalo. V neděli jsme spali dlouho, poklidili, namazali oběd a vyrazili na autobus směrem Praha.
Mě se to líbilo moc, a doufám, že i všem ostatním.
Kája
